O projektu / Fyzický model

Antonín Langweil a historie modelu

Základní informace

1. Původ, studia
Antonín Langweil (nar. 13. června 1791) byl synem sládka schwarzenberského pivovaru v Postoloprtech. Mládí prožil v Českém Krumlově, kde absolvoval školu pro schwarzenberské úředníky, a poté zde nastoupil jako úředník na magistrát. (více…)

2. Prvním litografem v Čechách
V roce 1819 Antonín Langweil opustil úřednické povolání a zřídil si v Praze první litografickou dílnu v Čechách. (více…)

3. Knihovním sluhou
V podnikání se Antonínu Langweilovi nedařilo. Litografickou dílnu uzavřel a získal místo knihovního sluhy v Univerzitní knihovně v Klementinu. (více…)

4. Počátek práce na modelu
Vystavení modelu Paříže v Praze v roce 1826 bylo pro Antonína Langweila podnětem k zahájení práce na modelu Prahy. (více...)

5. Výstavy modelu
Během jedenáctileté práce Antonín Langweil model v rozpracované podobě model pětkrát vystavil pro veřejnost. (více…)

6. Hledání mecenáše
Rodina s pěti dětmi a nízký plat knihovního sluhy nutily Antonína Langweila hledat vedlejší výdělky či mecenáše. (více…)

7. Malířem portrétních miniatur
V první polovině 19. století ovládla měšťanskou společnost móda portrétních miniatur. Antonín Langweil si přivydělával i zakázkami tohoto druhu. (více…)

8. Nemoc a konec života
Vleklá nemoc a život v nedostatku neumožnily Antonínu Langweilovi své životní dílo, model Prahy, dokončit. Zemřel 11. června 1837. (více…)

9. Odkoupení modelu panovníkem
Po smrti manžela nabídla v roce 1840 vdova Langweilová model k odkoupení panovníkovi Ferdinandovi V., který její žádosti vyhověl. (více…)

10. Model v Národním muzeu
Model věnoval panovník Národnímu muzeu, kde byl vystavován v 19. století jen příležitostně. Teprve v roce 1905 se stal součástí expozice Lapidária na Výstavišti. (více…)

11. Restaurování modelu
V roce 1954 převzalo Langweilův model do sbírek Muzeum hlavního města Prahy a byl podroben důkladnému restaurování. (více…)

12. Model v Muzeu hlavního města Prahy
Od roku 1970 byl model součástí stálé expozice muzea ve vlastní vitríně zhotovené na míru, která byla v roce 1998 nahrazena novou. (více…)

II. Proměny města
Celkový pohled na Langweilův model Prahy přináší všem známý a povědomý obraz města. (vice...)

III. Zajímavosti Langweilova modelu
Langweilův model nevznikal jako dokument podoby Prahy v daném okamžiku, ale jako osobité výtvarné dílo – prostorový obraz města či plastická veduta. (vice...)

Podrobná informace

1. Původ, studia


Karel Postl, Český Krumlov v 1. čtvrtině 19. století,
litografie,Grafická sbírka Národní galerie
Antonín Langweil se narodil 13. června 1791 jako deváté dítě rodiny sládka schwarzenberského pivovaru v Postoloprtech. Otec v tomtéž roce zemřel a rodina se přestěhovala na jiné panství Schwarzenberků, do Českého Krumlova k příbuzným matky. V tomto městě mimořádných urbanistických a architektonických kvalit prožil Antonín Langweil dětství a mládí. Zde, po studiu gymnázia v Českých Budějovicích, absolvoval specializovanou hospodářskou školu pro nadané syny schwarzenberských zaměstnanců (1809-1812), a poté v roce 1814 nastoupil jako úředník na místní magistrát. V roce 1815 se v Českém Krumlově oženil. (Nahoru)

2. Prvním litografem v Čechách


Novoročenka guberniálního rady Grössla,
zakázka Langweilovy litografické dílny.
Národní muzeum v Praze.

Navštívenka"privilegovaného litografa Antonína Langweila".
Litografie z vlastní dílny.
Grafická sbírka Národní galerie.

V roce 1818 podnikl výtvarně nadaný Antonín Langweil několikaměsíční studijní cestu do Vídně, kde se zapsal ke studiu na Akademii výtvarných umění a osvojil si tehdy novou grafickou techniku kamenotisku neboli litografie. Nadšení litografii Langweila podnítilo k touze věnovat se tomuto oboru profesionálně. Protože mu však z důvodu cenzurního dohledu nebylo tehdejšími úřady povoleno zřídit si litografickou dílnu v Českém Krumlově, opustil své úřednické povolání a s rodinou se odstěhoval do Prahy. Na Staroměstském náměstí v domě čp. 933 si v polovině roku 1819 zřídil první litografickou dílnu v Čechách.
(Nahoru)

3. Knihovním sluhou


Zkouška písma, které se Langweil musel podrobit,
v rámci konkursu na místo sluhy v Univerzitní knihovně.
Klementinum na Langweilově modelu.
Místo, kde Langweil pracoval,
žil a kde také jeho model vznikl.
V podnikání se Antonínu Langweilovi nedařilo. Vlastní litografickou dílnu uzavřel a v letech 1820-1822 působil jako litograf v rámci podniku pražského knihtiskaře J. F. Schönfelda. V roce 1822 získal konkursem místo knihovního sluhy v Univerzitní knihovně v Klementinu spolu se služebním bytem a tomuto povolání již zůstal věrný do konce života.
(Nahoru)

4. Počátek práce na modelu


Autoportrét Antonína Langweila
jako tvůrce modelu v roce 1830.
Jihočeské muzeum České Budějovice.


V březnu roku 1826 vystavil v pražském Platýzu svůj reliéf Paříže jistý Symphorien Caron z Francie. Návštěva této výstavy byla pro Antonína Langweila bezprostředním podnětem k započetí práce na modelu Prahy. Po neúspěšných litografických pokusech našel Langweil pro sebe konečně výtvarný obor, v němž mohl uplatnit nejen svůj kreslířský talent, ale také svoji technickou dovednost a mimořádné osobní vlastnosti jako cílevědomost, vytrvalost a trpělivost.
(Nahoru)

5. Výstavy modelu


Vyobrazení Langweilova modelu v rámci expozice
průmyslové výstavy na Pražském hradě v roce 1833.

Během jedenáctileté práce Antonín Langweil model v rozpracované podobě pětkrát vystavil pro veřejnost. V roce 1833 byl dokonce Langweil vyzván k vystavení modelu na průmyslové výstavě k poctě panovníkovy návštěvy Prahy, která se konala na Pražském hradě. Po skončení výstavy si dovolil Františka I. oslovit osobním dopisem, v němž prosil o finanční podporu na dokončení práce na modelu. Žádost však byla nekompromisně zamítnuta.
(Nahoru)

6. Hledání mecenáše


Model Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na
Starém Městě z roku 1827. Státní zámek Frýdlant.


Rodina s pěti dětmi a nízký plat knihovního sluhy nutily Antonína Langweila hledat vedlejší výdělky či mecenáše. Zhotovoval malé modely budov, zejména šlechtických sídel, na zakázku pro jejich majitele. Z nich se v dobrém stavu dochovaly tři modely, doložena je však existence i modelů dalších, dnes nezvěstných nebo zaniklých.
(Nahoru)

7. Malířem portrétních miniatur


Dáma a pán, 1833. Reprodukce,
majitel originálu není znám.

Autoportrét Antonína Langweila, 1835.
Národní muzeum v Praze..

V první polovině 19. století ovládla měšťanskou společnost móda portrétních miniatur. Antonín Langweil si přivydělával i zakázkami tohoto druhu. Jeho práce jsou hodnoceny jako běžná zakázková produkce s kolísavou kvalitou často na hranici naivismu. Pravděpodobně jeho nejzdařilejší miniaturistickou prací je autoportrét z roku 1835.
(Nahoru)


8. Nemoc a konec života


Rozkreslené pláště budov v oblasti Strahovského kláštera,
kterou již Antonín Langweil nedokončil.

Od počátku roku 1837 pronásledovaly Antonína Langweila zdravotní potíže. V dubnu toho roku adresoval prezidentovi českého gubernia hraběti Karlu Chotkovi prosbu, aby se zasadil o umístění jeho modelu do Vlasteneckého (dnes Národního) muzea. Muzeum však tehdy o model zájem nemělo a lehkomyslně jej odmítlo. Když 11. června 1837 Antonín Langweil zemřel, zanechal po sobě vdovu, pět dcer a devět beden s modelem na půdě Klementina.
(Nahoru)

9. Odkoupení modelu panovníkem


Rukopis vyřízení žádosti vdovy Langweilové
s doporučením podepsaným hrabětem Chotkem
v pravém sloupci a schválením koupě
podepsané Ferdinandem V. v levém sloupci.

Devět beden s modelem pro muzeum
osobně převzal Václav Hanka.

Po smrti manžela nabídla v roce 1840 vdova Langweilová model k odkoupení panovníkovi Ferdinandovi V. Tentokrát byla nabídka úspěšná. Panovník model koupil za symbolickou cena a věnoval jej velkorysým gestem Vlasteneckému (dnes Národnímu) muzeu. Tam jej v devíti bednách převzal tehdejší knihovník Václav Hanka.
(Nahoru)

10. Model v Národním muzeu


Langweilův model na výstavě v roce 1891.

Langweilův model byl vystavován v 19. století jen příležitostně. V roce 1891 se stal jedním z exponátů Zemské jubilejní výstavy. Při této příležitosti byl nákladně opraven a opatřen obchodným pódiem se zábradlím. Od roku 1905 byl model součástí stálé expozice Lapidária Národního muzea.
(Nahoru)

11. Restaurování modelu


Z restaurátorské zprávy
manželů Boudových.

Jana a Jiří Boudovi restaurují
část modelu ve svém ateliéru.
V roce 1954 převzalo Langweilův model do sbírek Muzeum hlavního města Prahy, kde byl v roce 1961 zpřístupněn v provizorní instalaci. Během let 1963-1969 probíhalo jeho průběžné restaurování, které provedli akad. malíři Jana a Jiří Boudovi. Restaurátoři museli při své práci osvědčit stejnou míru šikovnosti a obdobné množství trpělivosti jako sám tvůrce modelu.
(Nahoru)

12. Model v Muzeu hlavního města Prahy


Nově restaurovaný model na aranžované
fotografii ČTK z roku 1970

Langweilův model Prahy
ve své nejstarší vitríně v roce 1970.
Nově restaurovaný Langweilův model byl v roce 1969 zapůjčen na výstavu Zlatá Praha do holandského muzea Madurodam. Od roku 1970 byl pak součástí stálé expozice Muzea hlavního města Prahy v nové vitríně. V roce 1999 byla původní vitrína nahrazena novou prachotěsnou, která modelu navíc vytváří vlastní ochranné mikroklima. Repase této vitríny včetně nově koncipovaného osvětlení modelu proběhla počátkem roku 2007.
(Nahoru)

II. Proměny města

Celkový pohled na Langweilův model Prahy přináší všem známý a povědomý obraz města. Ačkoliv pražské panorama si díky jeho jedinečnosti nespleteme s žádným jiným městem na světě, podrobná procházka v ulicích Prahy doby Langweilovy, by pro nás byla procházkou městem na mnoha místech docela cizím.
Proč je tomu tak, výmluvně zodpoví statistika, charakterizující proměny Prahy od Langweilovy doby dodnes:

Staré Město a Josefov (prokliknout na mapu)

Malá Strana a Hradčany (prokliknout na mapu)

Staré Město a Josefov

Na Starém Město k roku 1837 bylo 969 domů s číslem popisným,
z nichž bylo do současné doby
- 570 domů zbořeno (z toho 450 do roku 1918 a z nich polovina na základě asanačního zákona)
- 80 domů radikálně přestavěno

V Josefově k roku 1837 bylo 278 domů s číslem popisným,
z nichž bylo kromě šesti synagog z devíti a radnice zbořeno úplně všechno.

Staré Město a Josefov na plánu z roku 1840 s vyznačením zbořených (žlutě) a radikálně přestavěných (červeně) domů.

Malá Strana a Hradčany

Na Malé Straně k roku 1837 bylo 522 domů s číslem popisným,
z nichž bylo do současné doby
- 105 domů zbořeno
- 60 domů radikálně přestavěno

Na Hradčanech k roku 1837 bylo 187 domů s číslem popisným
z nichž bylo do současné doby
- 7 domů zbořeno
- 5 domů radikálně přestavěno

Malá Strana a Hradčany na plánu z roku 1840 s vyznačením zbořených (žlutě) a radikálně přestavěných (červeně) domů.
(Nahoru)


III. Zajímavosti Langweilova modelu

Langweilův model nevznikal jako dokument podoby Prahy v daném okamžiku, ale jako osobité výtvarné dílo – prostorový obraz města či plastická veduta.
Tomu je podřízeno i realistické zobrazení mnoha detailů, kterými město poznamenává čas a život jeho obyvatel. Na fasádách jsou zachyceny nejen stavební a výzdobné detaily jako domovní znamení, fresky či sluneční hodiny, ale také všechny aktuální anomálie, jako oprýskané zdi, vytlučená okna či popínavé rostliny.
Ve dvorcích a zákoutích najdeme složené sudy, výjev ze zabijačky či opřený žebřík. Liduprázdnost modelu je porušena jen v případě dvou figurek vojáků na stráži, jejichž neměnné postavení jakoby bylo součástí vzhledu ulice.
(Nahoru)